Opomíjené okamžiky života

Původně jsem tento článek chtěla nazvat Život v době koronavirové. Avšak sama sobě jsem položila otázku: "Přečetli byste si ho? Nebo byste v hlavě měli myšlenku – ááá, zase ta korona, to se mi opravdu nechce číst!" Nechci a nebudu si stěžovat, jak moc nám korona změnila životy a smetla naše plány, které jsme na rok 2020 a 2021 měli. Všichni jsme se museli novému viru přizpůsobit. Nevím, jak vy, ale přes veškeré neočekávané dění a situaci, která nastala, rok 2020 a prozatímní část roku 2021 nepovažuji za až tak špatnou. Spíše mi dochází, že koronavirus otevřel mé oči. Začala jsem více vnímat přírodu a okamžiky života, které jsem dříve opomíjela.

Na jaře 2020 jsem si začala všímat, jakou má Česká republika hezkou přírodu a co všechno nám může nabídnout: zelené listy stromů, zpěv ptáčků, modrá jezera a jiné vodní plochy, barevně rozkvétající květiny. Jelikož jsme byli nuceni trávit dovolenou a volné chvíle ve své vlasti, mohli jsme tak naši zemi více poznat. Jako velmi povedené poznání považuji seznámení se s okolím Českého Krumlova. Zdejší krásu jsme měli možnost poznat v říjnu 2020, což bylo příhodné období, jelikož v té době původně zelené listy měnily svou barvu. Uvědomila jsem si, že podzim je krásné období! Podzimní sluníčko, které hřálo posledními teplými paprsky. Modrá obloha téměř bez mráčků. A to zlatavé a do červena zbarvené listí! Nádhera, kterou jsem v dřívějších letech nevnímala. V Českém Krumlově, městě, které je doslova skvostem České republiky, a to z důvodu svého malebného historického centra, jež mě očarovalo, jsem si poprvé v roce 2020 uvědomila, že jsem za virus "ráda". Slovo ráda, dávám do uvozovek, protože si určitě klepete na čelo, jak může být někdo rád za nemoc.

.. Pokusím se vám to vysvětlit. Kdyby virus nevnikl do našich životů, s přítelem bychom strávili podzimní dovolenou někde u moře. Nemůžu říct, že by mi dovolené v teple nevyhovovaly, ale poznání Českokrumlovska mě ohromilo. Jistě za to může povedené podzimní počasí a téměř prázdné historické centrum, kde jste si mohli udělat fotku s Plášťovým mostem, na které jste byli jen vy a most, žádní jiní turisté, kteří by na fotce překáželi . Medvědi ze zámku, u kterých nebyla žádná tlačenice a vy jste se na ně mohli nerušeně dívat, aniž byste museli spěchat, protože by se vedle vás tlačili další natěšení návštěvníci, kteří by chlupáče Viléma a Polyxenu také chtěli vidět (svůj domov by zde měla mít také medvědice Marie Terezie, ale tu jsme nezahlédli). Zkrátka: do Českého Krumlova jsem se zamilovala! A jak vás nadchne zámek v Hluboké nad Vltavou! Tento novogotický zámek, který byl hlavním sídlem knížecího rodu Schwarzenbergů (jejich hrobku byste hledali v nedaleké Třeboni), nabízí 140 místností a sbírku nástěnných koberců, které můžete vidět, pokud bude otevřeno. Jestliže budete mít smůlu jako my a koronavirová opatření zakážou prohlídky s průvodcem, můžete zámek obdivovat alespoň zvenčí, což je také krásný zážitek . K zámku patří rozsáhlá zahrada v anglickém stylu, která nám posloužila k polední procházce. Z některých míst zahrady je rozhled do okolí. Pokud vám jsou některá místa povědomá, mohla se objevit v pohádkách, jako je Pyšná Princezna nebo Tři Bratři.

Český Krumlov.

V zimních měsících jsem si naopak nefalšovaně užívala sněhu. Leden a únor roku 2021 byly po dlouhých letech měsíce, kdy napadl sníh, a to i v nížinách! Proto jsem se radovala z procházek po zasněžené krajině, kde sníh křupal pod nohama. V těchto měsících jsme se vydávali na procházky na Svatý Kopeček u Olomouce, ale bílou krásu nabídla také NS Prabába, kterou najdete poblíž Zelené budky ve Šternberku. A jako v pohádce jste se samozřejmě mohli cítit na českých horách. Zde byl sněhu dostatek!

Zejména v zimních měsících, kdy byla brzy tma, bylo třeba udržovat si pozitivní mysl. A v tom mi pomáhala nejen příroda, ale také pozorování západů slunce. Jak zpívá Hanka Zagorová v jedné ze svých písní (konkrétně v písni Mys dobrých nadějí): "Že slunce zapadá, na to si kdekdo zvyk," - ale uvědomili jste si, že každý západ slunce je jiný? Že při každém západu slunce je obloha jinak zbarvena? Vnímali jste někdy tento malý div přírody? Přiznám se, že tímto způsobem jsem začala nad mocí přírody uvažovat až v době koronaviru. Nebylo zapotřebí západy slunce pozorovat z kopců a vyvýšených míst, ale zjistila jsem, že tento zázrak si můžete vychutnat v nezastavěné části obce, odkud je rozhled. V Olomouci doporučuji inline okruh v městské části Hejčín .

Snad vám tento článek přidal na optimismu. Nevíme, jakým směrem se bude situace s koronavirem vyvíjet dále. Jedno je jisté: Jestliže se má dotyčný člověk dožít 80ti let a v omezeních koronaviru strávíme dva roky, nikdo tomu dotyčnému dva roky života nepřidá. Nedožije se osmdesáti dvou let, ale jemu souzených osmdesáti. Proto je třeba užívat si každého dne našich životů. Je třeba obdivovat krásy přírody. Je třeba si z posledního roku vzít pro nás to nejlepší. Vnímat to, co bychom za běžných časů nevnímali. Přece si nechceme ve stáří stěžovat, že léta 2020 a 2021 byla promarněná. Nebo chceme? Myslím si, že i přes veškerá omezení, je možno hledat výzvy, jakým způsobem strávíme své dny, než padnou veškerá koronavirová opatření. Snad vám tento článek bude alespoň malou motivací .