Běh se stal za dobu posledních let oblíbeným sportem. Dříve se říkalo, že se jedná o nejlevnější sport, jelikož k jeho provozování potřebujete pouze botasky, triko a kraťasy/legíny. Troufám si říci, že postupem času se z běhu nestal levný koníček. Když se dnes podívám na veškeré dostupné běžecké vybavení a běžecké závody, které se konají (ať už v klasické, nebo virtuální podobě), nestačím se divit, kolik peněz za tuto zálibu utratím
O běhu byla napsána spousta knih. Tou základní, kterou by si měl každý běžec přečíst, je Škorpilova škola běhu od Miloše Škorpila, která vyšla v roce 2014. Naleznete v ní osvědčené rady a tipy o běhání, zabývá se problematikou tréninku, běžeckých zranění, výživou, ale nabízí také tréninkové plány od závodu na pěti a deseti kilometrů, přes půlmaraton a maraton až po ultramaraton. Věnuje se jak začátečníkům, tak zkušeným běžcům.
Světovým bestsellerem se stala kniha Born tu Run (Zrozeni k běhu) od Christophera McDougalla. Je již staršího data, vydaná byla v roce 2011, přesto si myslím, že spousta myšlenek je i nadále aktuálních. Autor byl původně válečným zpravodajem, mezi jehož koníčky patří běh. A jelikož jako spousta jiných amatérských běžců se několikrát zranil, rozhodl se vyhledat v první řadě lékaře, ve druhé řadě indiánský kmen Tarahumarů, jenž jsou nejlepšími a nejšťastnějšími běžci světa, žijícími v divokém mexickém kraji – v Měděných kaňonech. Tarahumarové dokážou běhat bez odpočinku stovky mil, jsou duševně vyrovnaní a zdraví. Pro McDougalla a jeho přátelé, jenž s nimi soupeří v závodě o 50 mílích, jsou inspirujícími lidmi, stejně tak jako celá kniha, která je příjemným počtením a přináší spoustu zajímavých citátů, se kterými se stále více ztotožňuji:
- "Nemusíte být rychlí. Hlavní je, nemít strach." - Můj případ. Vím, že zřejmě nikdy nevyhraju žádný závod, nepovstanu na stupni vítězů, jelikož svým výkonem patřím mezi průměrné běžce. Avšak tato skutečnost mě neodradí. I nadále nebudu mít z běhu strach a budu i nadále zkoušet překonávat své běžecké výkony a běhat za jakýchkoliv podmínek.
- "Utíkáme, když máme strach, utíkáme, když jsme nadšení, utíkáme před problémy a běháme pro radost. A nejvíc běháme, když je nejhůř."- Poslední větou citátu bych charakterizovala rok 2020: Běháme, když je nejhůř. Běháme, když nám koronavirus nedovolí téměř jinou aktivitu. Za rok 2020 jsem naběhala 557 kilometrů, můj dosavadní rekord, který hodlám v roce 2021 překonat.
- "Devadesátiletý stařešina vyrazil na dvacet pět mil dlouhou túru přes hory. A víš, proč to dokázal? Protože mu nikdo neřekl, že to nezvládne. Nikdo mu neřekl, že by měl už dávno pomalu umírat v domově důchodců. Žiješ podle vlastních očekávání." - Tímto citátem se chci řídit. Pevně věřím, že budu žít minimálně do 80ti let aktivním životem, ve kterém běhání nebude chybět!
- "Nepřestáváš běhat proto, že zestárneš. Zestárneš, protože přestaneš běhat."- Citát od Dipsea Demona, motivující k tomu, že pokud je běh tvým koníčkem, nepřestávej!
Další knihou, která byla vydaná v roce 2013, je Když běhá žena od Alexandry Heminsleyové. Příběh Alex, která byla ženou, pro kterou byl sport vždy něčím cizím. Kvůli honbě za vysněnou postavou a lepší fyzičkou jí běh přijde jako nejvhodnější sport. Ze začátku se musí k běhání nutit, ale poté, co jím začne být nadšena, prodlužuje běžecké vzdálenosti, až se dopracuje k tomu, že uběhne londýnský maraton. V tomto závodě zažije pocity jako je strach z ostatních běžců, osamocení, drobný pád, obrovskou podporu rodiny, až po pocit: "Uběhla jsem maraton." Tento úspěch však znamená ztrátu motivace. Ptá se: Proč by měla běhat dále, když maraton už zvládla? Nakonec se k běhu vrátí, a po šesti letech má uběhnuto pět maratonů na dvou různých světadílech. Díky tomuto koníčku zjistí, že: "Běhání vám dá velké srdce." Tato kniha nepojednává pouze o příběhu Alex, ale její druhá část obsahuje běžecké a velmi úsměvné mýty. Nejvíce mě zaujal mýtus: "Běh nám určitě neničí kolena. Kolena si různou měrou opotřebováváme všichni, záleží na biomechanice a životním stylu." Ještě zábavnější je mýtus: "Kvůli běhání zemřeme dříve, protože rychleji spotřebujeme životní energii." Dále se v knize dozvídáme tajemství běhu, která, doufám, budou inspirovat začínající běžce:
- "Nejtěžším okamžikem běhu je zavázání tkaniček a odchod z domova. Jakmile jsi na trase, už toho nikdy nelituješ."
- "Nikdy to není tak zlé jako poprvé. Žádné další běhy nevyvolávají bolest a strach v takové míře."
- "Je to ta nejpřirozenější věc na světě. K běhání jsme byli zrozeni." - Toto tajemství běhu odkazuje k výše uvedené knize. Stejně tak citát od Billa Rodgerse: "Běžcem může být každý. Byli jsme stvořeni k tomu, abychom se pohybovali. Byli jsme stvořeni, abychom běhali. Je to ten nejsnazší sport."
- "Jsi to jen ty, cesta a tvé myšlenky." - Běhání nám přináší odpoutání od běžných starostí, naprosto se ztotožňuji s citátem: "Mám dojem, že ve chvíli, kdy se začnou pohybovat mé nohy, začnou proudit mé myšlenky." (H. D. Thoreau). S těmito výroky souvisí také: "Každý, kdo někdy běhal, ví, že největším přínosem běhu je, že nás zbavuje napětí a dopřává nám úlevu od všech starostí, které s sebou den může přinést." (J. Carter) – Důvod, proč běh tak miluji.
- "Při běhání nezáleží na tom, jestli doběhnete jako první, uprostřed houfu, nebo jako poslední. Můžete říci: ""Doběhl jsem."" A v tom je největší uspokojení." (F. Lebow)
- "Pokud ztrácíte důvěru v lidskou povahu, zajděte se podívat na maraton." (K. Switzerová)
- "Běh je nejlepší metaforou života, protože od něj dostanete to, co jste do něj vložili." (O. Winfrey) – Ano, to je pravda. Začátky mého tréninku na první půlmaraton byly kruté, po dvanácti uběhnutých kilometrech jsem byla naprosto nepoužitelná. Po dvou letech "dřiny" jsem byla schopna dopoledne uběhnout 15 kilometrů a odpoledne ujet 18 kilometrů na inline bruslích .
Jednou z nejnovějších knih o běhání je Môj beh svetom (O cestování, behu, charite, láske a zmene) od Mateje Runellera Šemšeje, který jako personální manažer strávil 15 let v prostředí IT korporace, a následně se rozhodl od základů změnit svůj život. Všechno, čeho dosáhl a co získal, vyměnil za batoh plný běžeckého oblečení a vydal se běhat světem, a to doslova. Za deset měsíců jako Runeller uběhl 1 475 kilometrů, a to v 24 různých zemích světa, jako například: Thajsko, Vietnam, Austrálie, Nový Zéland, Filipíny, Rumunsko, USA. Kniha vznikla na základě deníku, který si Matej na svých cestách psal a je doplněna fotografiemi. Byla vydána v roce 2020 a já ji četla v době "podzimní koronavirové karantény" a neskutečně Matejovi záviděla možnost zaběhat si různé závody v odlišných zemích světa. Knihou jsem byla nadšena, a to proto, že propojuje mé dvě vášně: běh a cestování. Jako ukázku uvádím Matejova motta, která mě zaujala nejvíce:
- "Šetři, kde se dá, ale hlavně nešetři na zážitcích." - Tímto heslem se snažím řídit. Není nic hezčího, než vzpomínat na zážitky jakéhokoliv typu, a to za jakoukoli cenu, kterou jste za něj zaplatili!
- "Jsem vděčný za svět okolo sebe a za to, že jím můžu běžet zdravý a s úsměvem na tváři." - Naprosto souhlasím a rovněž jsem vděčná za život, který můžu na tomto světě žít.
- "Běh mě učí pokoře a hrdosti, schopnosti nevzdat se. Běh mě učí naději."
Runellere, palec nahoru, jsi pro mě motivující osobností! Sama sobě jsem dala předsevzetí, že jakmile to covidová situace umožní, chtěla bych zažít závod v jiné zemi než v České republice. A na začátek mi budou stačit závody v našich sousedních státech
Na závěr bych ráda uvedla citát našeho čtyřnásobného olympijského vítěze ve vytrvalostním běhu, Emila Zátopka:
"Jestli chcete něco vyhrát, běžte 100 metrů. Jestli chcete něco zažít, běžte maraton."
Jedná se o další citát, se kterým se ztotožňuji, pouze bych dodala: Nemusíte rovnou své tělo zničit na maratonu, takový půlmaraton je rovněž silným zážitkem, na který budete rádi a dlouho vzpomínat
Vzhůru do úspěšně uběhnutých kilometrů
