Jmenuji se Veronika. Jako malá holka jsem chtĕla být učitelkou, recepční, ale také redaktorkou. Přestože se moje tužby, čím být, mĕnily, pravdou je, že psaní mĕ určitým způsobem fascinovalo a stále jsem k nĕmu tíhla. I proto jsem při vysokoškolských studiích přispívala do různých internetových magazínů a dĕlala také editorku kulturního přehledu pro studentské rádio. S nástupem do zamĕstnání, bohužel ubýval čas, který bych mohla vĕnovat psaní. Až nastala doba, kdy jsme témĕř rok žili v časech koronaviru a já za dlouhých zimních večerů začala mít pocit, že pouze "proplouvám životem". V tu chvíli jsem se rozhodla, že se chci vĕnovat tomu, co mĕ dříve bavilo. Chci se ve formĕ blogu vĕnovat psaní. Chci se s Vámi podĕlit o své zážitky, které naplňují můj život. Budu ráda, pokud se stanete jeho čtenáři a články Vás zaujmou a Vy se zde budete rádi vracet :-). Rovnĕž budu ráda za jakýkoliv komentář, poznámku či zpĕtnou vazbu.

Pokud byste hned na úvod mĕli otázku, proč se tento blog jmenuje Veroniko Povídej, dostanete odpovĕď: Chci Vám vyprávĕt zážitky ze svého života, ale také si budete moct přečíst povídky, které jsem před pár lety napsala tzv. do šuplíku, případně se pokusím napsat povídky nové. A také jsem chtĕla dvojslovný název blogu, který bude vystihovat mé iniciály – VP.

Pokud budete mít jakýkoliv dotaz, nebo nabídku, nebojte se mĕ kontaktovat na: VeronikoPovidej@seznam.cz.

Přeji Vám příjemný čas strávený s blogem Veroniko Povídej!